Historický vývoj

1) Prapra generace počítačů (do 1938):
Prvním předchůdcem počítače se udává ABAKUS, což byla hliněná nebo dřevěná destička s kamínky, zv.„calculli“ (odtud název kalkulačka). Vznikl přibližně před 5000 lety a používal se již ve starověké Babilonii, Římu a Řecku.

V roce 1614 následovalo logaritmické pravítko (John Napier) umožňující násobení a dělení pomocí sčítání a odčítání s využitím logaritmů.

První mechanický kalkulátor sestavil roku 1623 Wilhelm Schickard.

Nápad použít děrné štítky k programování mechanického kalkulátoru uplatnil v roce 1835 Charles Babbage.

2) Nultá generace počítačů (1938-1945): (elektromechanické počítače využívající většinou relé)

Roku 1938 (Konrad Zuse) spatřil světlo světa první počítač nazvaný Z1 (následoval Z2 a Z3). Následovaly počítače Colossus Mark I a II, Colossus Mark 2, ABC, Mark I a II, SAPO (1957 ČR).

3) První generace (1945-1951): (používány elektronky a v menší míře též ještě relé, dále děrné štítky a pásky)

V roce 1944 elektronkový počítač ENIAC a dále počítač MANIAC (Mathematical Analyser Numerical Integrator And Computer), který byl sestaven roku 1945.

4) Druhá generace (1951-1965): (využívány tranzistory, první operačních systémy a programovací jazyky (COBOL, FORTRAN, ALGOL...))

UNIVAC byl v roce 1951 prvním sériově vyráběným komerčním počítačem.

Roku 1960 byl ve Výzkumném ústavu matematických strojů (VÚMS) spuštěn elektronický počítač EPOS 1, zkonstruovaný pod vedením prof. A. Svobody, ale už v roce 1962 upravený typ EPOS 2, osazený tranzistory. V 60. a 70. letech se vyráběl jako ZPA 600 a ZPA 601.

5) Třetí generace (1965-1980) (použity integrované obvody, první podpora multitaskingu, kdy se programy vykonávané procesorem střídají, takže jsou zdánlivě zpracovávány najednou)

V roce 1976 začala firma Cray prodávat tehdy nejvýkonnější počítač na světě Cray-1, který byl velmi známým a úspěšným superpočítačem.

Nejznámějšími počítači třetí generace byla řada počítačů IBM System 360 s různým výkonem, od modelu 360/20 až po největší model 360/90. Řadu 360 napodobila i řada jiných výrobců, v komunistických zemích se od roku 1969 vyráběly pod označením EC resp. JSEP, československého počítače EC 1021.

6) Čtvrtá generace (od roku 1981) (charakteristická mikroprocesory a osobními počítači)

Mikroprocesory v jednom pouzdře obsahují celý procesor. Nastává ústup střediskových počítačů (mainframe) ve prospěch pracovních stanic a v roce 1981 uvedeného osobního počítače IBM PC. Počítač shodné konstrukce vyrábějí i jiní výrobci jako tzv. IBM PC kompatibilní počítače. Výkon počítačů se zvyšuje použití několika procesorů (multiprocesory).

Moderní vývoj

Základem každého počítače je jeho mozek, tzn. procesor. Hlavní proud osobních (personálních) počítačů byl ovlivněn společností Intel, jenž v prvopočátku rozvoje byla největším výrobcem procesorů na světě. Dalším vlivným producentem byla společnost AMD.

Komponenty počítače

Procesor - mozek počítače, který plní úkoly programů, kterými je řízen a k provedení instrukcí používá ostatní komponenty počítače

Základní deska - kostra počítače, která propojuje všechny části počítače a zajišťuje společnou komunikaci.

Skříň - zajišťuje společné umístění a ochranu všech komponent.

Operační paměť - přenáší data mezi procesorem a ostatními komponentami.

Pevný disk - Hard disk - uchovává data na magnetickém povrchu.

optická mechanika - čte a uchovává data z/na přenosné medium pomocí laseru (DVD-ROM,CD-ROM,Blue-ray).

Zvuková karta - Sound blaster- vytváří zvuk a přenáší jej do reproduktorů.

Floppy disk - disketová mechanika - ukládání dat na disketové médium (magnetický povrh)

Grafická karta - zpracovává data o grafice a vytváří grafické znázornění dat pomocí monitoru.

Monitor - zobrazovací souprava

Modem - převádí digitální signál na analogový a obráceně po telefonní lince.

Zdroj - převádí elektickou energii z 220V na zhruba 12V a méně.

Chladič - hlavním úkolem je snižování teploty počítače (procesor, grafická karta, zdroj, základní desku).

Síťová karta - propojuje počítač po síti s ostatními počítači či jinými zařízeními.

Televizní karta - přináší na počítač televizní příjem.

Další rozšíření této sekce je v přípravě.